Věda je všude kolem nás

Jak se věda projevuje v našem každodenním životě? Co je to materiálové inženýrství a jak může usnadnit práci nejen designérů? To nám prozradila Barbora Ptošková, studentka pátého ročníku Materiálového inženýrství na Fakultě technologické Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně.  

Jak se s vědeckou prací setkává člověk v běžném životě?

Věda je všude kolem nás. Kdyby nebylo vědy a znalostí paropropustnosti materiálu, tak nám salám v obalu během chvíle zplesniví. Kdyby nebylo vědy, mohli bychom si nechat zdát o kloubních náhradách. Kdyby vědci nevymysleli, jak odlehčit a zároveň zpevnit materiály, tak by auto bylo několikanásobně těžší a radost z rychlé, zároveň bezpečné jízdy bychom neznali. Zkrátka na vědu narážíme na každém kroku.

Kdy se člověk vlastně stává vědcem?

Vědcem se v podstatě stává každý, koho něco zajímá, chce si na to přijít sám nebo si to ověřit. Děti bývají zpravidla velice zkoumavé, některým láska k objevování nových a úžasných věcí vydrží po celý život.

Co by měl o vědě každý vědět?

Než člověk začne na něčem pracovat, měl by mít určitý teoretický základ. Je to celoživotní vzdělávání.

Na Fakultě technologické studuješ Materiálové inženýrství. Jak ses k tomuto oboru dostala?

Vystudovala jsem Střední průmyslovou školu chemickou se zaměřením na analytickou chemii a v analýze jsem chtěla pokračovat i nadále. Původně jsem nečekala, že se dostanu až k analýze materiálů a bude ze mě spíše fyzik, jsem ale naprosto spokojená. Materiálové inženýrství jsem se rozhodla studovat ve Zlíně, protože se mi tady nejvíce zamlouval studijní plán.

Mohla bys vysvětlit, co to materiálové inženýrství přesně je?

Materiálové inženýrství je strašně široký pojem. Materiálový inženýr předpokládá a zkoumá vlastnosti a chování materiálů, materiály vyvíjí, upravuje i testuje. Materiálové inženýrství se uplatňuje v průmyslu i výzkumu.

Jaké je využití v praxi?

Materiálových inženýrů je poměrně málo, takže o uplatnění opravdu nemáme nouzi. Uplatnit se můžeme ve výzkumných organizacích, certifikovaných laboratořích, jako kontroloři kvality nebo třeba provozní technologové. Díky širokému přehledu si může každý najít v materiálovém inženýrství to, co ho baví a zajímá nejvíc.

A čemu by ses ty konkrétně chtěla v budoucnu věnovat?

Mně by se líbilo zůstat na akademické půdě. Chtěla bych studentům předávat nadšení z vědy a zároveň pracovat na svých vlastních výzkumech.

Na jakém výzkumu pracuješ teď?

Momentálně dokončuji výzkum pro svou diplomovou práci. Zabývám se povrchovými úpravami materiálů a jejich vlivem na mechanické vlastnosti materiálů. Toto téma mě nadchlo. Napadlo mě, že když se materiál láme, začíná vše trhlinou na povrchu, tudíž bych měla být schopná celé šíření trhliny a lom materiálu ovlivnit už úpravou povrchu. Odpadla by tak úprava celého objemu materiálu a práce i finanční stránka věci by se zjednodušila.

Nezní to zrovna jako nejlehčí obor. Co tě na celém procesu baví nejvíc?

Nejvíce mě baví moment, kdy něco objevím. Můžu tady pracovat na věcech, které mě zajímají a které přede mnou třeba ještě nikdo nedělal. Když pak práce v laboratoři nese očekávané výsledky, je to radost k nezaplacení.

Jak se v tomhle oboru projevuje kreativita?

Kdyby nebyl vědec alespoň trochu kreativní, moc by se neprosadil. Do světa neprorazíte, když budete jen opakovat experimenty jiných.

Jaká je provázanost mezi materiálovým inženýrstvím a designem?

Designér může například snít o určitém moderním výrobku, například designové židli, nemusí si být ale jistý, jestli se mu židlička hned neskácí na zem, jestli unese víc než malé dítě, jestli bude natíratelná jeho oblíbenou barvou. S tím vším mu můžeme pomoci.

Takže se nabízí možnost spolupráce třeba s designéry Fakulty multimediálních komunikací?

Rozhodně.

S jakými dalšími obory naší univerzity by se dalo spolupracovat?

V minulosti už proběhla spolupráce třeba s pracovníky Fakulty aplikované informatiky, kdy byl vyvinut jednoduchý software na přepočet kontaktních úhlů na povrchovou energii, určitě by se tedy dala vymyslet spousta dalších společných projektů. Myslím, že vždycky stačí jen chtít a ono to jde. 🙂

Jak funguje spolupráce v rámci vaší Fakulty technologické?

Z vlastní zkušenosti můžu říct, že překvapivě dobře. Byla jsem na stáži na Ústavu chemie, Ústav výrobního inženýrství mi umožnil měřit na jejich rázovém kladivu, spousta studentů spolupracuje s Centrem polymerních systémů, studenti se napříč obory navzájem doučují… Jako všude i u nás na různých úrovních panuje jistá rivalita, naštěstí se ale pořád najde dost lidí, kterým jde především o tu vědu a pomoci někomu k úspěchu pro ně není problém.

Dá se v oboru materiálové inženýrství podnikat?

Určitě. Jeden docent působící na našem Ústavu fyziky a materiálového inženýrství podniká v oblasti simulací zátěžových zkoušek materiálu. Na Fakultě technologické pak toto programování vyučuje.

Jaký je celkově vztah vědy a podnikání?

Kdyby nebylo podnikání, nebylo by ani vědy. Věda je finančně velice náročná disciplína, takže se musí najít někdo, kdo je ochotný výzkum financovat, ať už to jsou firmy nebo stát poskytující granty.

Co k tomu firmy většinou vede?

Buď díky inovacím zlepšení postavení na trhu, nebo prostý fakt, že má lidstvo neustálou potřebu posouvat se kupředu.

Co nejcennějšího ses díky vědě naučila?

Studium přírodních věd mi dalo především pocit, že i když se člověk bojí, že ho nezvládne, může se s dostatkem zájmu a úsilí i on ponořit do zajímavých projektů a nakonec se stát velkým badatelem.