CREEPY STUDIO ANEB Z UPPERU AŽ NA NÁMĚSTÍ MÍRU
Myslím, že není potřeba Creepy studio dlouze představovat, protože všichni moc dobře víme, kdo a co to je. Parta skvělých lidí, co utváří značky a weby pro klienty a tuto “káru” táhnou už 6,5 let. Začínali jako projekt dvou kluků, kteří se rozrostli do týmu, jenž potřeboval své místo. Tím se stal UPPER. Avšak po krásných chvílích strávených tam, se postavili na vlastní nohy v budově na Náměstí Míru ve Zlíně, a my se šli poptat, jak se jim teď daří.
Co můžete říct k vašemu osamostatnění se? Byla to výhoda nebo Vám to spíše něco vzalo?
“Dalo i vzalo”, zněla první věta na které se jednohlasně shodli.
“Je pravda, že kdybychom z UPPERu nemuseli odejít, zůstali bychom tam do teď. Neměli jsme žádný důvod odtud odcházet. Ale díky tomu, že UPPER má nastavenou dobu, kterou tam můžete být, tak jsme našli to, kde jsme teď. A když už máme teď všechno stěhování za sebou, když jsme vynesli všechny ty stoly a židle nahoru (smích), tak je to posun dopředu, to určitě.” zhodnotil David (David Žák).
“Donutilo nás to řešit věci jinak, kdybychom to dělali rok zpátky, tak by to bylo složitější, ten rok nám určitě pomohl, ale určitě bychom tam zůstali.” dodává Dafid (David Dvořáček).
Když se vrátíme k tomu, že jste začínali na UPPERu, poradili byste tuto cestu i ostatním nebo je lepší rovnou začít “ve svém”?
“Záleží co děláš. Pokud si nejsi jistá v tom byznysu – jak se naceňovat, jak řešit klienty, řešení celých těch procesů apod., tak je to super místo. Celkově je to super místo, dřív když tam bývala ještě p. Ondrová, která nás všude protláčela, tak to byla hrozně dobrá synergie věci. Takže na ten start 100%. Nevím co my bychom dělali bez UPPERu.” říká Dafid.
“Hlavně to bylo hrozně levné. Nemuseli jsme řešit uklízečky, nemuseli jsme řešit kávovar, kuchyň a všechno, co je s tím spojené. A dobře se to tam na začátek sešlo ⎼ byly tam firmy podobně staré jako my, najednou řešily podobné problémy. Třeba když se řešily smlouvy, tak jsme to mohli probírat a radit si. Vlastně do teď jsme s většinou z nich v kontaktu. Pořád jsme kamarádi a pořád zároveň rosteme. Takže to by se bez toho UPPERu nikdy nestalo, že bychom se s někým dali dohromady a takhle blízko se potkávali.” doplňuje Zdeňa (Zdeněk Studený).
“Hlavně nás to i stmelilo. Díky tomu, že jsme se tam měli kde scházet, všichni v jednom ‘kanclu’, což do té doby nebylo, tak jsme to začali brát vážněji. A to, že jsme museli zaplatit nájem, i když nebyl vysoký. Nešlo se sbalit na 10 měsíců a jít řešit školu. Museli jsme to řešit i během, což do té doby vůbec nebylo.” říká David.
Na něho ještě navazuje Dafid ⎼ “Do té doby to bylo stylem ‘jsme studenti, jo máme projekty a je to prdel, ale v tomhle z nás UPPER udělal firmu se vším všudy.”
Váš tým se za tu dobu velmi rozrostl, začínali jste 2, poté 4 a teď je Vás kolik?
“Teď je nás deset. Začali jsme se rozrůstat už v UPPERu. Přišli jsme tam ve čtyřech, a když jsme odcházeli, tak nás bylo devět/deset. Měli jsme jeden ateliér, poté nás bylo víc, tak jsme vzali i druhý. Držíme si průměr lidí mezi 8 až 10.” odpovídá David.
Má každý člen své místo a projekty/úkoly, o které se stará nebo je zde jistý multitasking? Má každý svou funkci nebo přesahuje i do jiných oblastí?
“Jak kdo, jak kdy. Jsou projekty, které má na starosti jeden člověk, ale pak máme větší projekty, na kterých dělají minimálně v jednom čase dva lidi. A pak jsou projekty, na kterých se podílel každý. Záleží projekt od projektu.” reaguje David.
“Každý se u nás specializuje na něco jiného. David tu má sice největší knowledge v kódu celkově, ale zbytek je vždy na něco specializovaný, v čemž je to trošku těžší řídit. Když se totiž dělá projekt, do kterého musíte zapojit třeba šest lidí, a když vám někdo vypadne, tak se to těžko zastupuje. Tohle jsme si zvládli dobře zkomplikovat.“ směj se Zdeňa.
Zaměřujete se pouze na určitě brandy nebo je škála široká? Vybíráte si klienty nebo je to samovolně navazující práce na další práci?
“Máme to docela různorodé. Hlavní core je web, z větší části, pak se na to přilepí další věci. Nejdeme ale už do čistě marketingových věcí. Stále se to snažíme držet kolem toho webu a té značky. Hodně nám klienty filtrují ceny. Občas se stane, že se ozvou klienti a myslí si, že dostanou web za 50 000 Kč, což někdy jde, ale většinou to nejde. A občas je tolik práce, že si vybíráme.” komentuje otázku Dafid.
“To hodně záleží. Někdy přijde super klient sám nebo přijde super člověk s něčím méně známým. Líbí se mu ale, jak jsme to udělali, tak nás poté vezme i k větším projektům, na kterých pracuje. Zatím postupujeme rok od roku k větším a větším projektům.” odpovídá David.
Na jeho odpověď reaguje Zdeňa a doplňuje ⎼ “Pozitivní je, že nemusíme brát klienty, u kterých bychom si řekli, že je to blbost. Musí nás to zaujmout tím produktem nebo možným řešením/technologiemi, které můžeme použít.”
Jste spokojeni tam, kde jste teď nebo vnímáte, že existují oblasti pro zlepšení?
“Za mě asi všude, vždycky je co zlepšovat. A hlavně si myslím, že to dělá to, že jsme studenti. Až studovat nebudeme, budeme na to mít více času.” hodnotí situaci David.
“Hlavně David ještě studuje, já studuji dálkově, Zdeňa letos končí, takže pro nás je letos takový zlomový rok. Ale ostatní jsou hlavně studenti, kdy nás to hodně brzdí ve všem. Pak přes léto chtějí všichni hodně práce, ale tyhle křivky toho vytížení je těžké řešit. Chceme proto letos vylepšit plánovaní zakázek, ale je těžké s klientem plánovat, že ti přijde na léto ‘kotel’ práce. Takže to nejde dobře vykrýt. Dalším bodem je těžké odhadování kreativní práce. Když něco vymyslíš, ale nevíš, kolik ti zabere času to poté reálně udělat. Na čemž ale teď intenzivně už dva roky pracujeme a stavíme na zkušenostech.” dodává Dafid.
K čemuž ještě David dodává ⎼ “Hlavně na toho klienta nechceš působit jako student. Ale vysvětli mu v lednu, když přijde něco velkého, že máš zkouškové nebo že ho mají ostatní.”
Jak je těžké stát se členem této “smečky”? A co musí splňovat ti, kteří by chtěli pracovat pro Ducha?
“U oblasti vývoje máme úkol na začátku, když tím člověk projde, dáme ho na projekt s někým, abychom zjistili, co reálně umí. I co se týče zodpovědnosti. Ten projekt dokáže odhalit hodně věcí. Byli zde lidi, co prošli úkolem, ale později s nimi byla třeba špatná komunikace, tak jsme spolupráci radši dále nerozšiřovali. Ostatní pozice ⎼ grafika, projekťáci, atd. spíše řešíme na doporučení nebo víme koho hledáme a na doporučení toho člověka oslovujeme.” říká Dafid.
“Ten vývoj je kategorie sama o sobě. Proto je tam i nejvíce lidí, protože se to v této fázi vždy zasekne nejdéle.” doplňuje David.
“Já si myslím, že je důležité, aby ti lidi dělali něco navíc. Aby neměli pouze školu, ale nějaké i svoje projekty a trochu se snažili probojovat. Přišly nám poptávky ‘Ahoj, můžu u Vás pracovat?’ nebo ‘Ahoj, hledám praxi. Mohl bych se napsat na Creepy?’ a to je mail, kterých může poslat tisíce. Když chci někde pracovat, tak se chci trošku posnažit a zjistit si. Nerozpošleš to samé dalším sto lidem. Ještě když je vidíš v kopii mailu (smích). Když se někdo dívá, co děláme, tak by měl i vymyslet, jak nás kreativně oslovit.” otevřeně sděluje svůj názor Zdeňa.
Poté se ještě všichni shodují, že hlavně chtějí, aby si člověk sedl s nimi ve studiu.
Je nějaká rada od Vás pro začínající značky nebo jednotlivce, co se bojí do toho skočit?
“Potřebuješ, abychom řekli, ať jdou do UPPERu nebo co máme říct? (smích)” reagují společně.
“Rada pro začínající ⎼ začít!” jednoduše komentuje David.
“Když bych to měl shrnout, tak ano ⎼ začít. Ukazuj co děláš a stále. Nečekej, že se ti někdo ozve. To je asi nejdůležitější. Oslovuj lidi, protože jakmile oslovíš správné lidi, tak ti už tě někam dovedou. Buď přirozený. Je lepší ukázat dobrý proces toho, jak se věci učíš, než fejkovat, že něco umíš perfektně a není to pravda. Ptej se konkurence. My se rádi kamarádíme s jinými agenturami a rádi se pobavíme o tom, jak to dělají oni. A před nedávnem nám jedna z nich řekla, že jsme jako jediná spřátelená agentura, že ostatní se nechtějí bavit. Podle nás je ten networking velmi důležitý, což nám vlastně i umožnil dost dobře UPPER. Další co, tak mít smysl dělat byznys. A to se i my stále učíme. A poslední ⎼ být v něčem unikátní a mít ‘to’ něco svého.” odpovídá Dafid.
Doplňuje ho poslední poznámkou ještě Zdeňa “Hlavně se nebrat příliš vážně při tom podnikání, protože si tím osekáš veškerou srandu z toho, co děláš. Je důležité si to užívat, ať je tam ta sranda nakonec.”
Nejvtipnější historka z UPPERu a teď ve vašem studiu?
“Na UPPERu ⎼ David dovezl z Tater práskací kuličky. A když jsme se nudili, tak jsme to postupně nastražili všude a všem. Třeba pod židli, pod klávesnici, ke dveřím, atp. A pak přišla p. Ondrová s Ronym Pleslem, který přijel přednášet. Chtěli jít do nějakého ateliéru, ale jak posunula dveřmi, tak to bouchlo. Ona nadskočila a zrudla, protože nevěděla, co mu má říct, a že “..no, to jsou tady Creepy, jako..”. A takových historek bylo spousta, které by nám ještě teď mohli vyúčtovat (smích). A tady u nás v Creepy už je to spíš o párty a vtipných historkách, které bez kontextu nejsou vtipné.” odpovídají společně.
Kluci děkujeme za rozhovor a ať se vám i v novém tvůrčím prostoru daří. Měli jsme vás na UPPERu rádi 🙂
Ukázky z dílny Creepy najdeš na: https://www.creepy.cz/
Rozhovor připravila Terezie Čepa, studentka MK FMK UTB
