FMK vytetované na srdci

Josef Kocourek je ředitelem Komunikační agentury (KOMAG), která propojuje studenty Fakulty multimediálních komunikací a obohacuje kulturní prostředí ve Zlíně. Jaké další výhody KOMAG nabízí? Co by na FMK změnil? Jak zde začínal? Jaký je jeho dream job a co jste o něm určitě nevěděli?

Na Fakultě multimediálních komunikací působíte už 12 let, tedy od Vašich 20 let. Co Vás sem v tu dobu přivedlo?

Tenkrát jsem na FMK nastoupil na civilní službu. To bylo ještě na U10 za paní Gregarové, která byla ředitelkou před Olgou. Byl jsem takovou „holkou pro všechno“. Pomáhal jsem proděkanům s akreditací oborů, dělal jsem rozvrhy, ale po 8 letech jsem potřeboval nějakou změnu. V tu dobu dal zrovna výpověď minulý ředitel Komunikační agentury, Honza Ptáčník. Přede mnou se naskytla velká výzva, takže jsem se o toto místo rozhodl ucházet.

Jste s tímto rozhodnutím v současné době spokojený?

Ano, určitě toho nelituji.. Je úžasné sledovat studenty, jak se na projektech učí, vyvíjí, rostou. Každý si v zaměření projektů může vybrat to své. Když někoho baví hudba, jde do Busfestu, společenské problémy – Skrz prsty, cestování – Culturea, design a velké projekty – Zlin Design Week a tak dále. Díky těmto projektům zjišťují, co je vlastně baví, v čem jsou dobří, pomůže je to nasměrovat dál.

Na druhou stranu je to někdy dost vyčerpávající. Pomáhat studentům v 6 projektech tak, aby to dávalo smysl nejen jim, ale hlavně se to projevilo v realizaci, je někdy až nadlidský výkon. V Komunikační agentuře jsme na koordinaci projektů jen já a paní Nesvadbová.

Co brání rozšíření KOMAG týmu?

Myslím si, že je nás na FMK celkově strašně málo. Nápadů či myšlenek je spousta a v mnoha případech skvělých, ale z hlediska vytíženosti zaměstnanců jich jen pár přejde v realitu. A to je dle mého škoda. Dlouhodobě si myslím, že by k ještě efektivnějšímu propojení oborů na FMK pomohla společná výuka. Například základy marketingu pro všechny první ročníky na FMK. Aby všichni studenti již od prvního ročníku věděli, že marketing není sprosté slovo, ale věc, které jim osobně pomůže v prosazení na trhu. Dalšími společnými předměty, naopak pro markeťáky, by mohly být základy vizuální identity nebo dějiny designu. Myslím si, že čím dřív se markeťák naučí vnímat nejen design, ale i celkový vizuální význam dané věci, tím lépe.

Proč si myslíte, že právě základy marketingu pro celou fakultu zde chybí?

FMK je škola o příležitostech. V prváku studentům vždy říkám, ať využívají všech příležitostí, které škola nabízí. Ať už je to KOMAG, PRON, soutěže, Erasmus, stáže, každá zkušenost se v budoucnu vyplatí. Je to jen o tom chtít.

V rámci Zlin Design Weeku pořádáme mezinárodní soutěž Best in Design. Minulý rok bylo z 1300 přihlášek jen cca 20 z FMK. Přitom zde design studuje 500 studentů. Tak já se ptám, v čem je problém? Nemají sebevědomí? Nemají co nabídnout? Jak lépe se mohou zviditelnit, vybudovat si jméno? Myslím si, že hlavním faktorem pro úspěch je tah na branku a umění se prodat. Naši studenti designu jsou velmi kreativní, šikovní a myslím si, že je škoda nevyužívat více možností k jejich prezentaci.

Přináší KOMAG i pracovní nabídky do budoucna?

Rozhodně. Spousta firem se na mě obrací, zda bych jim nedoporučil našeho studenta. To je velmi potěšující věc, které by se měla FMK držet i do budoucna. Osobně se domnívám, že nejlepší vizitkou školy jsou úspěšní absolventi na vysokých postech. Pokud studenti vedou projekty v KOMAGu na hlavních manažerských pozicích, často je o jejich budoucnost postaráno. Jsou hodně na očích, jednají s partnery, věnují práci na projektech maximum času, což se jim v budoucnosti určitě vrátí. Čerstvý příklad jsou třeba bývalé manažerky Zlin Design Weeku. Markéta se stala brand managerkou pro Freshlabels, kteří vystupovali na konferenci a Adéla začala pracovat jako produktová designérka pro našeho generálního partnera – KOMU. Takových příkladů je ale celá řada.

Kdybyste byl teď student, do jakého projektu byste se zapojil?

To tam nemůžeme napsat. Kdybych řekl Zlin Design Week, tak mě všichni ukamenují. Ale co, stejně to všichni vědí. Mým druhým dítětem je opravdu ZDW. Po těch počátečních neshodách vzniklo něco, za čím si pevně stojím. Ale rozhodně nechci říkat, že je v mém žebříčku číslo jedna a všichni ostatní až někde dole. Ze všech projektů mám obrovskou radost a na studenty jsem velice pyšný.

Je naopak něco, co Vám FMK za těch 12 let vzalo?

Mně se moc líbí, jak jsou současní studenti volnomyšlenkářští, bez závazků. Jeden den se rozhodnou a druhý den mohou letět přes půl světa. Těchto možností já jsem nikdy nevyužil. Už od patnácti jsem začal pracovat, pak přišly závazky, rodina a teď už to nejde. Když člověk nemá závazky, tak by měl využívat toho všeho, co mládí nabízí.

Máte nějaké pracovní zkušenosti i mimo FMK?

Snažím se pomáhat malým firmám v oblasti zavedení marketingu do firmy. Také je mým velkým hobby budování značek, tudíž mám třeba jednoho klienta, kterému se snažím vybudovat dobré jméno na trhu nejen veřejným obrazem, ale i nastavením hodnot značky. To mne hodně udržuje v realitě a hlavně mě to hodně baví. Ale nemám na to tolik času, kolik bych chtěl.

Co v životě potřebujete, abyste mohl správně fungovat?

Rodinu. Pokud rodina není v pohodě, já nikdy v pohodě nebudu. Další je třeba fotbal a v neposlední řadě si teď nedokážu představit život bez těch studentů. Za ty roky jsem si k tomu tak moc navykl, že stárnou jen studenti a my mládneme :D. Rodina, fotbal a studenti je taková virtuální bublina, ve které žiju. A je přesně taková, jakou ji chci mít.

Máte nějaký dream job?

Jak jsem říkal, mám obrovskou slabost pro fotbal, to o mně asi hodně lidí ví. Takže dream job by byl třeba pracovat jako markeťák pro nějaký fotbalový klub. To by se mi opravdu hodně líbilo. Ale začal bych o tom přemýšlet až ve chvíli, kdy bych cítil, že už zde na FMK nemám co přinést. Ten pocit zatím nemám, což je dobré.

Co o vás studenti nevědí?

A měli by vědět? (smích) Možná že rád vařím a jsem původem Ital :-D. Dobré italské jídlo, k tomu třeba Aperol Spritz jsou věci, které bych mohl konzumovat denně. Proto musím aspoň jednou za rok jet do Itálie, kde je mi nejlíp.

Na co jste za svůj život nejvíce pyšný?

Na svoji dceru. To je prvotřídní design.