Život by měl mít šťávu a smysl

Filip byl úplně prvním nájemníkem UPPERu. Studuje doktorát na Fakultě technologické UTB a rozjíždí konstrukční kancelář Solvetech, která se zaměřuje na automobilový průmysl. Navrhuje výrobní linky do předních automobilových firem v Evropě a zlepšuje jejich proces výroby. Přináší nám vždy skvělou náladu, spoustu témat k zamyšlení, inspiraci a co je nejlepší – často nám připravuje ovocné šejky. Nedávno se zasnoubil se sympatickou psycholožkou Pájou, kterou u nás vždy rádi vidíme.

Proč sis vybral obor konstruktérství?

Práce se stroji mě vždy bavila. Už v šestnácti letech jsem pracoval ve výrobě a postupem času jsem se chtěl posunout ještě dál. Tam, kde celý proces začíná, tedy ke konstrukcím. Navíc se v dnešní době o konstruování zajímá málo lidí, takže i když je člověk mladý, může velmi rychle začít s velkými a zajímavými zakázkami.

V čem se ve tvé tvorbě nejvíce projevuje kreativita?

Ve zlepšování a vytváření návrhů, které jsou vždy originálem a výsledkem tvořivosti konstruktéra. V průběhu projektu, který začíná první skicou na papíře a končí výsledným 3D modelem, člověk vytváří mnoho variant, které se postupně vyvíjí. Konstruktér je nejvíce kreativním článkem celého výrobního procesu. Určuje vzhled, funkci i jednoduchost výsledného produktu.

Co je v tomto oboru nejdůležitější pro úspěch?

Ze začátku je důležité mít kvalitní základ, například znalosti a možnosti výroby, vlastnosti a typy materiálů, 3D programů, seznámení se s velkým množstvím realizovaných projektů a velké nadšení pro obor. Bez tohoto nadšení je konstruktér často pouhým kresličem, který se zaměřuje na práce s menší přidanou hodnotou a je tvořivějšímu konstruktérovi spíše jen k ruce. Tento obor je dále typický tvrdými termíny, takže bez jejich přesného dodržování se konstruktér neobejde. Velmi důležitá je i kvalita, která se ukrývá v propracování každého detailu.

Co děláš, když nejsi v práci?

Razím heslo, že život by měl mít šťávu a smysl. Podle toho rozděluji své aktivity. Šťáva je pro mě sport, cestování, kamarádi a práce, ve které se mohu realizovat. Smysl mého života je částečně vlastní podnikání, díky kterému mohu dát práci druhým lidem. Dalším velkým motorem, který mě žene dál, je pomoc dětem, se kterými se život zrovna nemazlí. Jednou z aktivit je adopce dětí na dálku, jsem zapojen do projektu Patron, kde pomáháme dětem z dětských domovů a některé další projekty mám zatím v hlavě. 🙂

Čím to, že máš nejblíž právě k dětem?

Věřím, že těžké životní situace mohou člověka připravit na různé překážky, ukázat mu, co je na světě špatně a co vlastně může sám změnit. Snažím se je naučit, že nemohou ovlivnit to, co jim život nadělí, ale mohou ovlivnit, jak se s tím vypořádají.

Zpátky k tvému podnikání. Proč sis vlastně vybral UPPER?

V té době, když se UPPER otvíral, jsem hledal místo, kde bych se usídlil. Pamatuju si, že 30. dubna v 9:00 jsem poprvé viděl web UPPERu, v 10:00 jsem volal Michalovi a ve 12:00 jsem už podepisoval smlouvu. 🙂 Zázemí mi velice vyhovovalo, takže jsem se nerozmýšlel.

V UPPERu jsi tedy už od úplných začátků. Jak se ti zde pracuje?

Skvěle! Jsou tu lidé, od kterých se mohu učit, dávají mi skvělou zpětnou vazbu, co se týče řešení projektů, komunikace se zákazníky. Věřím, že UPPER je ideální místo pro start jakéhokoliv projektu či firmy. Velký přínos také vnímám v socializaci, kterou UPPER nabízí. Jsem extrovert, takže se opravdu potřebuji ventilovat a díky tomu, že se tu často velmi nasmějeme, tak se mi to i daří. 😀

Co považuješ za zásadní zlom tvé kariéry?

Nejvíc mě vždy posunula dlouhodobá tvrdá práce. Kdy je člověk hluboko a dlouhodobě ponořen do práce a nových projektů. Hodně jsem se naučil třeba ve firmě KOMA, kde se pracuje opravdu naplno a s maximální soustředěností. Dále při konstrukci tramvají pro ŠKODA TRANSPORTATION, kde jsem měl také možnost vedení konstrukce tramvaje, spolupráce při výrobě prototypu tramvaje. To byla velká škola.

Očekával jsi od vlastního podnikání to, co máš teď?

Očekával jsem, že některé věci půjdou lehce, jako třeba hledání zaměstnanců. A naopak od hledání zakázek jsem čekal, že je to větší dřina. Nakonec je to přesně naopak.

Jaké jsou pro a proti podnikání?

Obrovské pro je adrenalin a absence stereotypu. Člověk ze dne na den může spadnout až na zem a druhý den se rychle zvednout. To napětí mě baví. Můžu si sám vybírat zakázky, zaměstnance, celý směr podnikání, čas strávený v práci i jeho využití. O zaměstnání v již zaběhnutých firmách se občas říká, že je to jistější volba, já to vidím naopak. Pro mě jistota v práci znamená neustálé zlepšování se a učení se. Díky tomu je pak člověk více potřebný pro druhé, umí něco jiného či něco lépe. Proto je více potřebný například i v krizových situacích.

Co bys poradil mladým kreativcům, kteří zvažují samostatnou podnikatelskou dráhu?

Ať do toho jdou naplno a co nejdřív, protože kdy jindy, než během školních let. Tehdy nemají žádné závazky, mohou si dovolit chybovat, což je ta nejlepší škola, která pak vytváří nejlepší lidi. Jak řekl Tomáš Baťa: „Chcete-li vybudovat dobrý podnik, nejdříve vybudujte sebe.“

Ukázka procesu konstrukčních návrhů: