Co se vlastně skrývá pod pojmem Femme Fatale?

Silvie Kaprálová vystudovala obor Finance na Fakultě managementu a ekonomiky Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně. U financí částečně zůstala, ale její vášeň pro módu pin up a 50. léta ji nakonec zavedla do světa podnikání. Minulý rok založila značku Femme Fatale Dress, pomáhá podtrhnout krásu ženské postavy a do ulic vrací tradiční ženské střihy. Jaké jsou začátky podnikání v tomto oboru a jak ji v tom pomohlo studium ve Zlíně?

Kdo je pro tebe Femme Fatale? Jak ji ostatní vnímají?

Není to o vzhledu, ale o vnitřním sebevědomí a spokojenosti sama se sebou. Femme Fatale si svou krásu uvědomuje a nebojí se to přiznat. Já osobně nevěřím na dokonalost, kterou nám předkládají módní magazíny, protože každá žena je jiná, každá může být krásná. Právě ty nedokonalosti nás odlišují od ostatních. Uměním je zdůraznit to, co na sobě máme rády a neupozorňovat na případné nedostatky. Tohle je vlastně filozofie celé mé značky, kterou bych chtěla předat co nejvíce ženám.

Jak vlastně vznikla myšlenka založit vlastní značku?

Mám velmi nestandartní postavu, takže mým celoživotním problémem bylo sehnat hezké sedící šaty. Postupem času jsem byla čím dál více přesvědčená o tom, že jediná cesta je šití na míru. Vždy jsem měla slabost pro padesátá léta, protože si myslím, že byly k ženské postavě nejlichotivější. Našla jsem si tedy model na internetu a zadala švadlence. Uvědomila jsem si ten obrovský rozdíl, jak vypadá žena v šatech na míru, nebo z konfekce a také mohu říci, že šaty šité ručně a na míru opravdu vydrží dlouhé roky. Začaly jsme tedy šít další a další, zdokonalovaly jsme střihy i design a já se v celém procesu začala orientovat.

Skoro vždy jsem se setkala s velmi kladným hodnocením a přála jsem si, aby tenhle pocit zažilo co nejvíce žen. Přála jsme si, aby v ulicích chodilo více žen opravdu žensky oblékaných. I když spousta lidí říká, že nesoudí na první pohled, tak doopravdy téměř vždy soudíme lidi podle toho, jak vypadají. To nikdo z nás neovlivní. Oblečení zdůrazňující naše přednosti, lichotivý make up a účes dokážou se ženou zázraky.

V jaké podobě je podnikání teď?

Já se starám o návrhy, komunikuji se zákaznicemi, nakupuji látky. Vše pak přivezu k jedné z mých dvou velmi šikovných švadlenek, které dotáhnou dílo do konce. Šijeme v Prostějově a prodáváme v Brně, v Place storu přímo na Moravském náměstí, nebo na našem eshopu Femme Fatale Dress. Každý měsíc máme rozešito množství modelů, poslední dobou hlavně svatebních rób.

Femme Fatale Dress je velmi mladá značka. Kde tedy nejčastěji získáváš zákaznice?

Jako mladá značka jsme pro zákaznice opravdu něco úplně neznámého. Výrobek není zrovna z nejlevnějších a získat si důvěru stojí spoustu času a úsilí. Hodně zákaznic mi říká, že na mě narazily na módním kritickém blogu – Módním pekle, kde jsem se dlouhou dobu prezentovala. Ale zhruba sedmdesát procent zákaznic jsou nevěsty. Věřím, že příští rok za sebou budeme mít kus práce k prezentování, takže ústní doporučení bude nejčastější nástroj reklamy.

Kolik u vás v průměru stojí jedny svatební šaty?

Zhruba od 5 000 do 15 000 korun. Nevěsty za námi často chodí, že jsou nešťastné z půjčoven. Postaví je před štendr, ukážou jim šaty, které jsou všechny v „univerzální velikosti“ a ujistí je, že to se nějak utáhne, zatáhne, upraví, chtějí za ně kolem 10 000 až 15 000 korun a ve výsledku je to hrůza. My jim za tu cenu můžeme ušít šaty podle představ a ještě je mají na celý život.

Do jaké podoby bys chtěla značku posunout?

Byla bych ráda, kdybych se značce mohla více věnovat, kdyby se o ní více vědělo. Kdybych mohla zaměstnávat více švadlenek, rozjet výrobu ve větším, prezentovat ve více showroomech, ve více městech. V Česku je ale velice těžké uživit tak malou značku, zvlášť v tomhle oboru. Nemáme sériovou výrobu, nemůžeme mít standardizované střihy, každé zákaznici se opravdu věnujeme individuálně, což s sebou nese velmi vysoké výrobní náklady. V tomhle oboru je velice těžké, aby se značka uživila a zároveň, aby uživila všechny lidi, kteří jsou pro chod značky potřeba.

Co je tvůj největší přínos pro značku?

Myslím si, že to porozumění ženám, které nemají modelkovské postavy. A dnes je takových žen devadesát procent. Chápu jejich problémy, vím, jak se cítí, vím, jaký je problém dnešní konfekce a dovedu odhadnout, co by jejich postavu mohlo podtrhnout. Navíc mi nikdy nevadilo vyčnívat, takže svým extravagantním stylem je mohu motivovat, aby se také nebály odlišit.

Na Fakultě managementu a ekonomiky jsi studovala Účetnictví a daně a minulý rok jsi dokončila magisterský obor Finance. Jak ti studium pomohlo pro současné podnikání?

Studium mě při tvorbě značky formovalo. Přihlásila jsem se do předmětu Základy podnikání, kde jsme celý semestr vypracovávali byznys plán konkrétního projektu, v mém případě Femme Fatale Dress. Když jsem návrh prezentovala před porotou, dostala jsem velice pozitivní zpětnou vazbu. To mě přivedlo k soutěži Můj první milion, kde jsme se umístila na třetím místě. Všechny tyto kroky mi dodávali sebevědomí a ujištění, že nápad má opravdu smysl. Můžu si sama vést účetnictví a trochu více nahlédnout do celého procesu financování. Těch pět let mi dalo strašně moc zkušeností, kontaktů, přátel, podpory, nikdy bych neměnila. Na svou alma mater se budu vždy ráda vracet.

Mimo podnikání pracuješ také jako obchodník u Wüstenrot. Jak bys srovnala tyto dvě práce?

Ano, začátky podnikání jsou opravdu těžké, takže ještě na poloviční úvazek pracuji ve Wüstenrot. Je v tom samozřejmě obrovský rozdíl. Finance už jsou dané, není tak moc prostoru k vymýšlení něčeho nového. Značka je kreativní práce, každá zákaznice je jiná, pro každou vymýšlíme něco jiného, každá zakázka je nová výzva. Je to mnohem rozmanitější práce. Ale finance tu budou vždy, je to vděčný a jistý obor.

Co ti v životě dodává nejvíce energie?

Miluji hudbu, hlavně Jazz a Swing. Už od malička jsem velký fanoušek Melody Makers Ondřeje Havelky, což je dnešní nejlepší český swingový orchestr. Vždy, když jsem chodila na jejich koncerty, jsem se velmi ráda oblékala do toho stylu, včetně líčení, doplňků, bot a účesu. Vsadila jsem se s nimi, že na každý jejich koncert budu mít vždy jiné šaty, čímž se mi markantně rozšířil šatník, protože jejich koncerty jsem navštěvovala opravdu pravidelně. Tím zdokonalováním s Melody Makers jsem se stále posouvala i v pin up stylu. Vždy, když je slyším, vznáším se štěstím. Jen mě mrzí, že tu na Moravě na ně nezkusí zajít více mladých lidí, protože teď hrají ten pravý americký Swing, dá se na ně tančit, odvázat se a jsou naprosto fantastičtí. Koho na ně vezmu, tak je vždy nadšený.

Mým dalším velkým koníčkem je působení v Pin up a Vintage Studiu a také se věnuji reenactementu napoleonských válek, což jsou rekonstrukce napoleonských bitev. Konkrétně patřím k jednotce Dragounů, tedy ke gardovému jezdectvu. Ušila jsem si výbavu na markytánku a s naší skupinou jezdíme po evropských bitevních polích. Jezdectví obecně je mou velkou vášní, i když mám na téhle parketě co zdokonalovat.

Podnikáš, pracuješ, stíháš spoustu koníčků a ještě z tebe srší energie na míle daleko. Co bys řekla, že děláš jinak, než většina ostatních lidí?

Myslím si, že mám dostatek odvahy pouštět se do spousty bláznivých věcí a jen málokdy se nechám rozhodit názorem ostatních. Většinou si stojím za svým, mám svou vizi a té se snažím držet.